< Zpět

ROZHOVOR S ŘEDITELEM JANÁČKOVA MÁJE, JAROMÍREM JAVŮRKEM

1.února 2017
Jaromír Javůrek patří k nepřehlédnutelným tvářím hudebního života ostravského regionu. Až se chce říct, že ten, kdo jej nezná, neví prakticky nic o tom, co se v muzice na Ostravsku děje.

 

Jaromír Javůrek - Foto Jakub Mičovský
Jaromír Javůrek - Foto Jakub Mičovský

Mnoho lidí má za to, že je vážná hudba nudná. Máte jistě mnoho argumentů, jak jim toto tvrzení vyvrátit.

Co je to nuda? Stav, do kterého se sami dostáváme? Stav, ve kterém je nám dobře nebo který nesnášíme? Klasická (krásná, vážná) hudba rozhodně nudná není. Existuje v Evropě více než 350 let a vždy si našla své posluchače, vyznavače, obdivovatele. Tato hudba je nesmírně různorodá, pestrá, barevná. A hlavně neustále se vyvíjí! Má tolik nejrůznějších variant a podob, že skutečně si může vybrat každý „tu svou“. Hudba má jednu neoddiskutovatelnou přednost a výhodu: stačí vám mít uši a srdce a chtít ji poslouchat. Rozhodně jí nemusíte rozumět!

Kdybyste měl pár slovy popsat, čím je pro Vás Janáčkův máj? Kvůli čemu
se mu tolik let věnujete?

Janáčkův máj je nedílnou součástí mého života. Bez přehánění: Janáčkův máj jsme já a já jsme Janáčkův máj. Po pravdě: nedovedu si momentálně představit svůj život bez tohoto festivalu. Nikdy jsem Janáčkův máj nedělal a nedělám kvůli financím. Mám neskutečnou radost z toho, že se nám daří do Ostravy a našeho krásného kraje přivážet světovou interpretační špičku, že posluchači nám věří
a přicházejí i na neznámé umělce či neznámé skladby. Ten pocit vzájemné důvěry a zodpovědnosti je jedinečný.

Jaromír Javůrek - Foto Jakub Mičovský
Jaromír Javůrek - Foto Jakub Mičovský

Myslíte si, že by se dal Janáčkův máj pořádat i jinde než v Ostravě a okolí?
Na kolik je festival ovlivněn svojí zeměpisnou pozicí?

Když se podíváte na festivalovou mapu ČR tak zjistíte, že festivalů přibývá jako hub po dešti. Festivaly jsou téměř všude (s nadsázkou). Každý festival, chce-li mít své posluchače a chce-li být úspěšný, měl by vycházet ze specifiky prostředí, ve kterém se koná a myslet na ty, kdož budou navštěvovat jeho koncerty. Díky tomu, že Janáčkův máj existuje v Ostravě a regionu již 42 let, tak se domnívám, že je zde skutečně doma. Zcela záměrně není festivalem pro úzkou skupinu lidí, ale je koncipován tak, aby si každý svůj koncert mohl vybrat. 

Velmi intenzivně se setkáváte se špičkami ve svém oboru. Můžete říct,
že největší podíl na jejich úspěchu má talent? Nebo je za tím vším především dřina, disciplína apod.?

Toto téma je velmi často diskutováno a existují dokonce nejrůznější „definice“. Určitě bez talentu se nedá ničeho dosáhnout. Ale ani sebevětší talent bez jeho postupného a cílevědomého rozvíjení ještě nezaručuje úspěch. Určitě pak talent rozhoduje (společně se štěstím!) o úspěšnosti umělecké dráhy každého jedince.

Chod festivalu zasáhly jisté změny, které se přizpůsobují i mladšímu publiku. Například nákup vstupenek on-line, video upoutávky na youtube.cz  apod. Omlazuje se tím Vaše publikum?

O festivalové publikum se musíte starat, zajímat se o jeho názory, přání apod. Nejsem přítelem „programů pro mladé za každou cenu“. Ale jde-li to a je-li to
v souladu s dlouhodobými festivalovými záměry, je třeba „omlazovat“ jak program, tak komunikaci – tu asi především. Slibuji si od změny prodeje vstupenek i od prezentace festivalu na sociálních sítích skutečně rozšíření věkové hranice našich posluchačů směrem k mladé generaci.

Jaromír Javůrek - Foto Jakub Mičovský
Jaromír Javůrek - Foto Jakub Mičovský
 

Má festivalová dramaturgie nějaký klíč? Co je zásadním vodítkem pro skladbu programu?

Zásadních vodítek je více, ale tím hlavním je posluchač. I při tvorbě nejnáročnějších a nejzvláštnějších programů musíte myslet především na ty, komu jsou tyto programy určeny. Mám rád, když konkrétní program hraje konkrétní umělec. Příliš na univerzálnost nevěřím (většinou je to pak slyšet), až na výjimky samozřejmě. A pak mám rád dlouhodobé programové řady, koncepce. V roce 2017 uvedeme tři vrcholné symfonie Felixe Mendelssohna Bartholdyho, jehož tvorba je přítomna na každém festivalovém ročníku, ale především zahájíme cyklus souborného provedení symfonií českého velikána Bohuslava Martinů, které vyvrcholí r. 2020. 

Co je letos Vaší největší festivalovou pýchou? Čím se můžete pochlubit?

Určitě tenorista Lawrece Brownlee, klavírní recitál Lukáše Vondráčka, ale
po pravdě: myslím si, že je to velmi vyrovnaný festivalový ročník, kdy je každý večer na co jít.